7.10.2025
Na webu TIC Vrbno se nedávno objevil článek s názvem „Když doporučujeme výlety“.
https://www.tic-vrbno.cz/blog/kdyz-doporucujeme-vylety
Na první pohled působí nenápadně — jen pár vět o tom, jak to v TICu chodí. Ale mezi řádky se skrývá mnohem víc. Je to obranný text. A také přiznání, že TIC opravdu neví, jakou má roli a že Vrbno aktuálně nedokáže turistům prodat.
„My je neodháníme, my je jen posíláme jinam.“
TIC v článku píše, že návštěvníkům doporučuje výlety po celém regionu – ne proto, aby je z města vyhnal, ale aby „poznali krásy celého kraje“.
To zní hezky. Ale ve skutečnosti to znamená, že když někdo přijde do Vrbna, infocentrum ho pošle kamkoli jinam. Pokud se turisté ve Vrbně zastaví jen krátce a hned jedou do Karlovy Studánky nebo do Jeseníku, co z toho má město? Kdo navštíví místní kavárnu, restauraci, kdo si koupí suvenýr, kdo tu přespí? Nikdo. Město platí provoz infocentra, ale užitek z jeho práce plyne sousedním obcím a atrakcím.
To není „propagace regionu“. To je vyvádění návštěvníků z města.
„My to děláme s vědomím širší odpovědnosti.“
Tahle věta z jejich článku je výmluvná. TIC se staví do role mučedníků, kteří údajně trpí nepochopením, protože „oni přece myslí na celek“. V praxi to znamená:
„My víme, že to Vrbnu moc nepomáhá, ale děláme to záměrně, protože jsme součástí většího soukolí.“
Tahle argumentace je typická pro instituce, které se bojí vyčnívat. Všichni dělají, co „mají v popisu práce“, nikdo nepřemýšlí, co má skutečný smysl. A hlavně — nikdo nechce být vidět.
TIC se tím vlastně přiznává, že necítí odpovědnost vůči městu, které je platí, ale vůči anonymní „destinaci Jeseníky východ“, v níž má být jen poslušným kolečkem.
Kolečko, které se netočí
Turismus ale nefunguje jako stroj. Funguje jako síť živých míst, která musí mít vlastní tvář, energii a důvod, proč je navštívit. Pokud se každé město spokojí s tím, že „my jsme jen jedno kolečko“, nezaujme nakonec nikdo. Vrbno se má čím pochlubit – industriální dědictví, krásná příroda, výjimečná poloha. Jenže pokud TIC samo tvrdí, že „naše práce je doporučovat výlety i jinam“, tak tím vlastně říká:
„Vrbno není zajímavé, ale tady máte mapu Jeseníků.“
To není širší odpovědnost. To je alibismus.
Nemám absolutně nic vůči spolupráci, ale to neznamená, že musí být potlačen individualismus.
Ano, je správné, že TIC ukazuje krásy Jeseníků. Ale základem každého regionálního turismu je lokální jádro – konkrétní místo, odkud výletník vyráží.
Karlova Studánka i Karlovice to pochopili dávno: propagují lázně, místní stezky, naučné trasy, festivaly. Nikdo tam turistu prioritně neposílá do Bruntálu s tím, že „i tam je hezky“. Vrbno (přesněji TIC) naopak působí dojmem, že se za sebe stydí. Místo aby nabízelo, co může – tváří se, že největší přínos města je být výchozím bodem někam jinam.
TIC nemá prezentaci města, má katalog výletů
Z článku TIC vyplývá, že se považuje za jakýsi „regionální přehled výletů“. Jenže město platí městské TIC, ne regionální agenturu. Jeho hlavním úkolem má být představit Vrbno, jeho služby, historii, akce, podnikatele a atmosféru. To, že v článku nepadne ani jednou slovo o tom, co turisté mohou ve městě vidět nebo zažít, říká všechno.
Pokud by TIC skutečně chtělo argumentovat, že dělá svou práci dobře, muselo by začít tím, že ukáže, jak propaguje samotné Vrbno. Ale to v článku chybí úplně. Článek TIC měl být obhajobou. Ale ve skutečnosti potvrzuje přesně to, co jsem dříve psal — že Vrbno se neumí prodat samo. Že místo energie a nápaditosti vládne rutina a strach udělat něco jinak. Že místo hrdosti na vlastní město přichází úřednická řeč o „systému“ a „spolupráci v rámci destinace“. A stres z toho, že když to tak nebude, nepřijde dotace.
Když se infocentrum chlubí tím, že je součástí soukolí, pak to znamená jediné: že už dávno přestalo být motorem.
Návštěvník, který přijde do infocentra, nechce slyšet, že „region má krásy“. Chce slyšet: „Tady ve Vrbně můžete tohle, tady máme skvělé místo, tady si to užijete.“Tohle by měl pracovník TIC říkat s nadšením. Pokud místo toho začne vysvětlovat, že jejich posláním je doporučovat i okolní obce, pak se z infocentra stává odjezdová stanice.
Turista přijde – a zase odjede.
Pro koho vlastně TIC pracuje?
V článku TIC se nedočteme nic o tom, jak pomáhá místním podnikatelům, jak propaguje kulturní akce, jak rozvíjí značku města. Žádná zmínka o Vrbnu samotném. Jen neurčité fráze o „spolupráci“ a „zodpovědnosti vůči regionu“. Jenže TIC není placeno krajem. Je placeno občany města Vrbna. A jeho povinností je přinášet výsledky právě tady.
Pokud se zaměstnanci cítí víc součástí „destinace Jeseníky východ“ než městské organizace, pak by si vedení města mělo položit jednoduchou otázku:
„Koho to infocentrum vlastně reprezentuje?“
Je to tím, že ředitelka organizace, která má TIC Vrbno pod svými křídly sedí na vícero židlích? V Euroregionu Praděd, v komisích kraje a až na posledním místě je v radě a zastupitelstvu města.
Závěrem
TIC se nemusí omlouvat za to, že propaguje region. Ale musí si uvědomit, že jeho první odpovědnost je vůči Vrbnu. A dokud to nepochopí, zůstane jen tichým kolečkem v soukolí, které se točí pro ostatní, jen ne pro Vrbno. Článek TIC chtěl působit jako uklidnění. Jenže místo toho jen ukázal, že problém existuje. Vrbno má obrovský potenciál, ale dokud jeho vlastní infocentrum neumí říct, proč by měl turista zůstat právě tady, bude město dál jen tranzitním bodem na cestě jinam. A to je škoda, kterou už žádná „regionální strategie“ nezacelí.
A pokud TIC opravdu věří, že „posílá turisty jinam“ z vyššího principu, pak by měli mít odvahu říct to i podnikatelům, kteří ve Vrbně živí své rodiny službami a cestovním ruchem. Říct jim otevřeně, že turisty z města posílají pryč vědomě –protože to prý pomáhá „širší odpovědnosti“.
Jan Láňo