Povedla se Průmyslová stezka?

26.1.2024

Loni vzniklá Průmyslová stezka ve Vrbně pod Pradědem se ambiciózně zavázala k oživení místního turistického ruchu prostřednictvím poskytování informací o bohaté průmyslové historii města. Tento počin má za cíl přiblížit návštěvníkům významné osobnosti průmyslu, které měly klíčovou roli ve vývoji oblasti. A uvést také zajímavosti s tím spojené. I když lze na první pohled zaznamenat jistou paralelu s podobným projektem, konkrétně Industriální stezkou v Brně, není to nutně nevýhoda. Skutečnou otázkou je, zda může tato stezka přinést návštěvníkům autentický zážitek a pomoci odnést si pozitivní vzpomínku na Vrbno pod Pradědem.

Co by měla taková stezka splňovat?

Podívejme se nyní na obecnou charakteristiku zážitkových a naučných stezek a na to, jak by měly splňovat očekávání návštěvníků.

Stezka a její jednotlivé zastavení by měla návštěvníka upoutat. Měla by být pokud možno také poučná. Samozřejmě se nejedná o učební pomůcku, není tedy nutné snažit se natlačit do konzumenta co nejvíce informací za každou cenu, ale spíše poutavou formou docílit toho, aby si něco zapamatoval. V našem případě, aby si z Vrbna odvezl informaci, která se mu vybaví, když se řekne Vrbno pod Pradědem. Povedlo se to?

Jak na to

Naše město má historii opravdu poutavou. Historie průmyslu je provázána s několika generacemi rodiny Grohmann, s rodinou Nitsch, König, Lessmann, dále pak Richter, Weiss a Rössler a dalších. Zde můžeme narazit na první zádrhel. Je problematické na 8 zastaveních odvyprávět historii všech těchto rodů a jejich továren. Tvůrci se o to však snažili. Bohužel k tomu využili pouze omezené zdroje. Krátkou a všude kopírovanou historii města (tento problematický text s faktickými chybami se objevuje na Wikipedii, stránkách města, soupispamatek.com, atd.), dále pak skvěle zpracovanou historii "Niťárny" a rodiny niťařské větve Grohmannů od Gerharda Chroboka, archiv pana Karla Michaluse. To vše smíchejte a vznikne Vám mísa obrovského množství textu. Z něj pak opět vytáhněte pomocí lžíce jednotlivé věty a dejte je péct na plech, který následně přišroubujte na panel stezky. Chutná Vám to? Autoři správně chápou, že texty nesmí být dlouhé. Logicky dávají na panely informace o vzniku a zániku. Bohužel po přečtení všech zastavení máte spíše než pocit obohacení z průmyslové historie Vrbna, pocit deprese, že vše skončilo a vlastně dopadlo špatně. Nebylo by lepší ukazovat ta období úspěchů či průmyslové revoluce?

Může zaujmout?

U panelu “Lisovny” spíše než vypisovat sedm změn názvů v průběhu času, informovat o tom, co se zde opravdu vyrábělo. Podnik LNH byl jeden ze dvou největších výrobců plastů v ČSSR. Z Vrbenských lisoven měl doma doslova každý něco. Ať už plastový domovní telefon v každém paneláku, ikonickou oranžovou tatrovku či poličku Mona. Nebylo by proto lepší na panelu ukázat, že TOHLE je z Vrbna? Lidé si nejvíce zapamatují, pokud se k dané věci váže nějaká vlastní vzpomínka. Pokud návštěvník za rok někde uslyší název města “Vrbno pod Pradědem”, jistě si nevzpomene na sedm změn názvů továrny, ale pokud mu ukážeme tatrovku, jsem přesvědčen, že si vzpomene, že to je TO město, kde se vlastně vyráběla jeho tatrovka z dětství.

Zajděte si na procházku a zastavte se u jednotlivých zastavení stezky. Dávají Vám texty smysl? Až přijdete domů, zkuste si vzpomenout, co jste si zapamatovali. Představte si, že jste "jen" turista. Bude to něco, co se Vám vybaví, když se řekne Vrbno pod Pradědem?

Odvyprávění příběhu

Vyprávět příběh rodiny Grohmann je opravdu složité (Vím o čem mluvím). Ještě složitější to je na krátkých textech stezky. Když na třetím panelu potkáte šestou osobu, nesoucí jméno Grohmann, logicky to již ignorujete a absolutně nevíte, kdo byl kdo.

Můžete samozřejmě navštívit jejich hroby, které jsou bezpochyby zajímavé a můžeme být šťastni, že se dochovaly do dnešních dnů. Kde je najdete, nám bohužel panel č.5 (Hrobky významných průmyslníků) umístěný kousek od TIC neprozradí. Ale proč byste tam také chodili, když jste si k průmyslníkům během pěti zastavení nevytvořili žádný vztah či emoci.

Umístění panelů

Dalším problémem je umístění jednotlivých panelů. Chápu, že to není jednoduché (musí se jednat o pozemky města, atd.), ale je důležité si uvědomit, že to není cíl pouze pro občany, ale také návštěvníky, kteří neví, kde se co nacházelo.

U Vrsanu můžete mít tedy pocit, že továrna stála na opačném břehu řeky. Sklárny nejspíš vůbec nenajdete. U Niťárny možná návštěvník vydedukuje, že továrna byla provozována na zámečku, protože když se rozhlédne, žádnou fabriku ani vilu nevidí a o umístění není panelem informován. (Jednoduchá situační mapka?) Pokud by chtěl objevovat víc, neví kudy. Což je zrovna v tomto případě obrovská škoda.

Jak to pojmenujeme?

Názvy jednotlivých zastavení a objektů jsou pak již pouze třešničkou na dortu. Používání pro občany zdomácnělých pojmenování návštěvníkovi nic nedá. Příkladem je označení významné vily Hugo Grohmanna, postavené v období, kdy mimo jiné starostoval, jako Garni (tedy vlastně komerčním názvem z 90.let). To vytváří dojem, že se takto vila jmenuje již od pradávna, což samozřejmě není pravda.

Ono ani není pravda, že byla postavena v roce 1903, nýbrž až v roce 1908, ale k faktickým chybám se ještě dostaneme.

Opravdu je skutečnou a největší zajímavostí, že ve vile jednou přespal nějaký producent či zástupce německé televizní společnosti? Pokud toto předkládáme jako jedinou zajímavost tohoto zastavení a věcí s tím souvisejících, je mi smutno.

On to nikdo kontrolovat nebude!

Chyby. Představa, že "uživateli" předkládáme text, který bude považovat za pravdivý, asi není potřeba vysvětlovat. Nelze tedy předpokládat, že to bude návštěvník kontrolovat. Který blbec by to taky kontroloval, že? 😀 Přesto je nutné, aby uváděné skutečnosti na stezce byly opravdu pravdivé. Pokud si nejsem jistý, radši je na stezce nezveřejňuji.

Vila Hugo Grohmanna opravdu nebyla postavena v roce 1903, ale stavba začala v roce 1908. Provoz železnice se opravdu nezahájil 5. listopadu 1880, ale 5. prosince 1880. Zbraně se na území bývalé přádelny opravdu nevyráběli (Zde je nutné autory omluvit, protože kroniky města toto několikrát zmiňují a je to historické nedorozumění.). A další zkratkovité informace vytvářejí dojem, který neodpovídá skutečnosti.

Vrcholem však je, když poté do Zpravodaje a na Facebook pověsíme "Kvíz k Průmyslové stezce", kde jedna z otázek je právě na zahájení provozu železnice. A i zde je samozřejmě datum špatně. Nepřepisujme dějiny. 🙃

Jaký je smysl?

Autoři stezky se také nemohli rozhodnout, jaký je její účel.

Zda máte na stezku narazit při návštěvě města, má Vás zaujmout a proto také využít QR kód na stezce, abyste se dozvěděli víc. Nebo máte narazit na web Průmyslové stezky a donutit Vás vyrazit do Vrbna objevovat víc (jak lákají). Ale je to ÚPLNĚ JEDNO. Texty na panelech a webu jsou totiž úplně identické, tudíž toto propojení postrádá jakýkoliv smysl.

Spíše mi dává větší smysl dozvědět se pomocí QR kódu z panelu opravdu více informací a mít možnost vidět více fotografií na webu.

Rozvoj stezky

Autoři samozřejmě namítnou, že rozvoj Průmyslové stezky nekončí. Ale hotel také nepronajímáte, když jste ještě nekoupili postele.

Rozvojem se myslí například šifrovací hra pro rodiny s dětmi od společnosti Cryptomania. Její hry jsou skvělé. Mělo by se jednat o venkovní hru zasazenou do "prostor Průmyslové stezky". Super! Herní materiály tohoto typu se aktuálně prodávají na jejich webu za 1200 Kč. Kolik budou stát ve Vrbně a opravdu to bude stát za to?

Dalším rozvojem autoři nazývají zařazení stezky do projektu Moravskoslezského kraje s názvem Technotrasa. Tento projekt je opravdu skvělý. Jen se děsím té ostudy, kdy vedle Národního zemědělského muzea Ostrava, Dolních Vítkovic, Osoblažské úzkokolejky bude v projektu “našich” 8 panelů. Jsem jediný, kdo cítí rozdíl?

Financování

První etapa Průmyslové stezky byla financována z 80% z dotací. Celkové náklady projektu, přes který byla stezka realizována, činili 102 211 Kč. To není závratná částka. Na druhou stranu z nákladové kalkulace produktu (tedy nemusí přesně odpovídat skutečnosti) vyplývá, že web stál kolem 45 000 Kč, což je na to, že se jedná o šablonu a statický web docela hodně. Horší je to ale s ročním poplatkem za správu webu. Ten činí 7 500Kč ročně. Což mi za web tohoto typu přijde astronomicky moc. Vzhledem k tomu, že to jde i zadarmo. Nebo nemohl se web udělat jako subdoména stránek TIC a ušetřit tak za správcovský poplatek? 😀

Mimochodem, víte kolik webů tato "správcovská" firma spravuje městu a jeho příspěvkovým organizacím a s.r.o. ? Já zatím napočítal 8.

Tabulka z bakalářské práce Marketingová komunikace města Vrbna pod Pradědem

Zase ta kritika!

Samozřejmě se na mě opět snese vlna kritiky, že pouze kritizuji. (jak paradoxní 🤣) A rozhodně nechci autory naštvat. Chci jim vlastně pomoct. Chci, aby měli prostor o projektech více přemýšlet, aby na ně měli více peněz, aby to nebylo pouze roubování na dotace jednou za rok. Proto chci, aby mělo město v tomto směru vizi, alokované finance. Když se něco utváří, abychom se nemuseli spokojit pouze s “Buďme rádi, že se vůbec něco děje”, ale mělo to opravdový smysl.

Jan Láňo

Page updated

Google Sites

Report abuse