V čem je Vrbno světové aneb O čem se skoro nemluví

24.7.2024

Poslední článek vyvolal spoustu reakcí. Spoustu pozitivních reakcí. Ozvali se někteří podnikatelé, kteří dali najevo, že mají podobné zpětné vazby od turistů. Objevili se také kritici s dovětky:

„Co Ti je po tom, jak se město prezentuje! Oni to přece dělají skvěle. A když už kritizuješ, jaké návrhy máš Ty? 

Nepovažuji své články za kritiku. Jsem člověk, který se snaží nad okolními impulzy přemýšlet a vždy si nejdříve vyhodnotí, jestli jej mohly někam posunout, případně se poučí při příštím konání. Stejný smysl dávám i svým příspěvkům. Nečekám, že všichni dotčení sklopí uši či  převezmou mou „pravdu“ za tu jedinou správnou. Chci, aby měli možnost nad věcmi přemýšlet a možná vidět jiný pohled. K tomu je zapotřebí otevřít svou mysl. Argumenty definující jasné ne, my to děláme nejlépe, nejsou dostačující.


Jaké jsou tedy mé návrhy? Přesně takové, jak už jsem několikrát zmiňoval. Dříve, než město začne cokoliv budovat, musí mít na stole jasnou koncepci na sebe navazujících projektů, které by jako komplet začaly dávat turistovi smysl a také důvod, aby zde plánoval své aktivity. Na tyto prvky je nutno mít v následujících letech alokované peníze, bez nichž to prostě nejde. Zároveň je také nutností si pevně říct, že je to další z priorit, která nezmizí při nenadálých situacích. Přesně takovou vizi průběžně formuji. 


Dnes představím jeden bod. Čím je Vrbno světové, unikátní a jedinečné? Co ho může odlišit od jiných měst a obcí v okolí? Blízká poloha Pradědu? Kde vidíte tu jedinečnost Vrbna oproti Malé Morávce, Rýmařovu, Bruntálu či Jeseníku? Nikde. Správná odpověď je jméno: Josef Hoffmann. 

Josef Hoffmann je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších evropských architektů své doby. Spolupracoval s lidmi jako je Otto Wagner, Gustav Klimt či Koloman Moser. Svůj talent uplatňoval nejen při navrhování budov, ale také při návrzích nábytku, šperků, bytových dekorací, látek a dalších předmětů.

Jeho stavby po celé Evropě dodnes přitahují zájemce o architekturu i odbornou veřejnost. V čem je Vrbno jedinečné ve spojení s Hoffmannem?

Nejvíce jeho staveb nalezneme ve Vídni. Druhé město na světě v počtu jeho staveb je překvapivě Vrbno pod Pradědem. Žádný Brusel, Benátky či Berlín. Prostě Vrbno. Je tedy i městem s největším počtem staveb Josefa Hoffmanna v České republice.

Přijde vám toto spojení na tak významnou osobnost málo? Hoffmann byl jedním ze tří zakladatelů Wiener Werkstätte (Vídeňské umělecké dílny). Tedy dílen, které jsou považovány za jeden z kořenů evropského Art déco. V určitém časovém období byl ředitelem a hlavním mecenášem Wiener Werkstätte také vrbenský rodák a místní průmyslník Kuno Grohmann. 


Josef Hoffmann pro Kuna Grohmanna navrhl úpravy interiéru zámečku ve Vrbně. Navrhnul jeho bratrovi Fritzovi moderní vilu včetně kompletního vybavení (památkově chráněna). Na Kunovu objednávku také vytvořil několik variant domů pro zaměstnance továrny.  V pozdějších letech následovala ještě další vila pro Lothara Grohmanna (památkově chráněna - architektura nové věcnosti), stojící naproti dnešním lisovnám.


V celkovém součtu stojí v katastru Vrbna minimálně deset staveb Josefa Hoffmanna. Nebydlíte náhodou v některé z nich? 🙂

Vila Fritze Grohmanna (1922) a Lothara Grohmanna (1930)

Co s tím?

Cestovní ruch za architekturou je velmi atraktivní. Města jako Brno, Plzeň či malé město Brtnice by mohla vyprávět. 

Důkazem zájmu o architekturu ve Vrbně je také statistika návštěvnosti mých stránek vrbno-prumyslove.cz, kdy nejvíce lidí (dnes už v řádech tisíců), z celé ČR, ale i světa, míří a hledá právě vilové stavby Josefa Hoffmanna ve Vrbně. 


V ideálním světě bych napsal, že město by se mělo snažit co nejvíce objektů, které jsou nyní ve vlastnictví soukromých osob, získat a vybudovat v nich expozice odpovídající jejich významu. Například vila Lothara Grohmanna je aktuálně na prodej.

Dělnický domek s kýlovou střechou

Napadá mě centrum architektury kombinující Hoffmannovy práce a místní lidovou architekturu. Popisovalo by kontrast moderních staveb a venkovských chalup. Jednalo by se o kulturní prostředí kombinované například s kavárnou v zimní zahradě, na které by navazovala rozlehlá zahrada obsypaná výtvarnými díly mladých umělců. A pokud by část rodiny architektura omrzela, jednoduše by se zadní brankou přesunula k herním prvkům lesoparku. Zní vám to jako pohádka?


V druhé vile (či na zámečku) by mohla být expozice „Jak bydleli Grohmannové” - opět kombinující model před Hoffmannem, po Hoffmannovi. Zároveň byste se mohli dozvědět o zajímavých životních osudech některých členů rodiny a seznámit se i s tím, jak tito průmyslníci ovlivňovali život ve Vrbně pod Pradědem. 

Vybavení expozic by se měnilo. Probíhalo by zapůjčení a výměny exponátů s Rakouským muzeem pro umění a průmysl (mají samostatný dlouhodobě fungující oddíl věnující se pouze dílu Josefa Hoffmanna), Moravskou galerií v Brně a Národní galerií v Praze. Všechny tyto instituce mají sbírky Hoffmannových prací, které čekají na jejich odhalení. 

Navštivte Vrbno - město světové architektury

Vrbno – architektonický skvost uprostřed Jeseníků

Vrbno pod Pradědem – zapomenutá krása architektury

Už slyším ty reakce!

„Stop, stop, stop. Co blbneš? Je to nesmysl. Kde na to město asi vezme? Oprava, vybavení. Jak zaplatí provoz? Musí se opravovat chodníky! Nemáme čas na blbosti!“

Kdo se bojí, nesmí do lesa. Krnov a jiná města podobné projekty úspěšně zvládají. Jsou schopnější než vrbenští představitelé? Spíš ne. Mají však odhodlání a vidí v tom smysl. 

Pamatujete na koncepci turismu, vizi do budoucna a alokované finance? :-)

V ideálním světe zatím nejsme. Přesto se i zde dá jméno Josefa Hoffmanna úspěšně vytěžit. 

Komentované prohlídky ukazující architekturu a její prvky z venku jsou naprosto běžné a lidmi oblíbené. Od dobrého průvodce se dozvíte mnohem více zajímavostí než z unifikovaných cedulí bez emocí.  Součástí prohlídky po městě by mohla být i jedinečná funkcionalistická vila Gustava Kippeho. Strávíte příjemný čas ve městě, kde vás vždy někdo upozorní na to nejzajímavější. Dáte si po cestě zmrzlinu, kterou neobjevíte, pokud Vrbnem pouze profrčíte směrem na Karlovu Studánku.

Věřím, že i majitelé vil by byli ochotni jednou za čas ukázat organizovaně vilu i zevnitř. 

Město údajně připravuje městské muzeum. Myslím, že Josef Hoffmann by si svou výjimečností zasloužil část expozice. Bohužel aktuální jeden odstaveček na Průmyslové stezce o něm není dostatečným tahákem a zadostiučiněním. 

Josef Hoffmann a jeho návrhy skla

Je to k pláči


Je mi smutno, když na internetu nacházím stopy Hoffmann – Vrbno na aukčních webech, kde se historicky prodávala zlacená svítidla navrhnutá Ottem Prutscherem. Tato byla speciálně vyrobena pro vilu Fritze Grohmanna ve Vrbně. 

Není mi dobře, když vidím, že socha od významného sochaře Antona Hanaka, kdysi stojící v zahradě jedné z vil, zmizela v propadlišti dějin. 

Při návštěvě rodného domu Hoffmanna v maličké Brtnici na Vysočině vidím, jak jsou hrdí na svého rodáka, neboť ve spolupráci s MAK (Rakouské muzeum pro umění a průmysl) a Moravskou Galerií spravují jeho sbírku. Na stěnách visí fotografie vrbenských prací Hoffmanna a samotné Vrbno o tom nemá ponětí. 

Expozice konaná minulý rok v Bruselu, na níž byly vystaveny vily ve Vrbně, byla unikátní. Na fotografiích tyto domy obdivoval celý svět. Věděl o tom někdo ve Vrbně a pracoval s tím? Ne.

Jako poslední příklad, kdy mi je k pláči, uvedu brožuru k výstavě: “Josef Hoffmann - Česká situace 2020”. Zde autoři nejednou vyzvednou význam Vrbna jako Hoffmannova působiště, ovšem následně si postesknou nad „nezájmem o jejich stav či další vyžití”. Zároveň specifikují, že tyto vily jsou „smutným příkladem nezájmu o díla tak významného architekta.”

Ano, opravdu nežijeme v ideálním světě. Má přesto smysl rezignovat a nesnažit se vytvářet nové příležitosti koncepčně? Já myslím, že to smysl má. Tak uvidíme. Snad jsem alespoň část „kritiků” toužících po nápadech na krátkou dobu uspokojil. Příště se třeba podíváme na některé další. Už jste byli někdy ve Střeše? :-)

Jan Láňo

Muzeum v Brtnici X vila ve Vrbno pod Pradědem